e-Motiv

Otázky a odpovědi

Otázka

Když jsme dotazníky rozesílali svým zaměstnancům, tak návratnost byla kolem 15%. Říkali nám, že to není špatný výsledek. Přesto se domnívám, že výsledky jsou pak zkreslené. Co navrhujete, aby se firemní ankety zúčastnilo daleko více lidí a výsledky mohly být reprezentativní?

Odpověď

Samotná míra návratnosti svědčí o úrovni motivačního klimatu. Účast ve volbách do Parlamentu ČR se pohybuje mezi 25 % až 40 %. Tato čísla jsou známkou nižší zaangažovanosti. Proto považuji návratnost kolem 15 % za velmi nízkou a svědčí přinejmenším o nevhodné komunikaci významu analýzy motivačního klimatu. Účast v průzkumu je třeba podpořit náležitou propagací, tedy komunikací o významu a cílech takového průzkumu. V případě neanonymní účasti i soutěží. U e-motivu podporujeme účast i e-mailovou (popř. SMS) kampaní, která probíhá v několika vlnách.

Otázka

Jako personalista vím, že nejdůležitějším momentem v opinion survey je následná komunikace, která už nemůže probíhat on-line. Nebo snad ano? Doufám, že ne. Jestliže se mnou souhlasíte, jaké formy komunikace navrhujete?

Odpověď

Souhlasím s Vám, že nejdůležitější je následná komunikace tváří v tvář. Při této komunikaci se nám osvědčilo všechny zainteresované seznámit s výsledky a interpretacemi výsledků. Po nich následuje nástin návrhů řešení a diskuse k těmto návrhům. V průzkumu firemního klimatu se objevují vždy nějaké podněty, které nejsou finančně ani provozně náročné a lze je ihned zrealizovat. Jestliže takto zareagujeme, zvyšujeme kredibilitu takového průzkumu pro příště.

Otázka

U jedné firmy jsem zažil, že před průzkumem vždy většina lidí dostala nějaké benefity. Připomínalo mi to volby a volební guláš? Management společnosti se vždy snažil, aby výsledek z průzkumu byl co nejlepší, protože podle výsledku pak byli hodnoceni. Je takový průzkum relevantní?

Odpověď

V zásadě jsou dva přístupy analýzy motivačního klimatu. Jeden z nich se snaží zachytit co nejvěrněji skutečný stav věcí. Druhý je blízký tomu, který popisujete. Ten první přístup je více analytický, druhý spíše rozvojový. Protože výsledek je poněkud lepší, než je realita, má význam "tahouna", "agitátora". Každý konfrontuje své vidění s viděním všech. A je pravděpodobné, že poněkud zaostává za míněním všech. To by jej mělo vést k tomu, aby se snažil dotáhnout na většinu. Alespoň taková je idea těch, kteří preferují druhý přístup. Z našich zkušeností nepovažujeme za podstatné, jestli je preferován první či druhý přístup. Vždy nejdůležitější jsou následné kroky.

www.e-development.cz

www.e-assessment.cz

www.p4btool.cz

www.e-360.cz

www.e-sociogram.cz